Světem rumu krok za krokem

Dnes zavítáme v našem deníčku do světa námořnického pití – rumu. Článek vám přiblíží historii, která je u rumu opravdu rozmanitá. Jeho výrobu a destilaci doprovází rozdělení rumu a finálně se dozvíte něco o míchaných nápojích, jako jsou Mojito, Cuba Libre a Piňa Colada.

Historie rumu

Historie rumu Historie výroby rumu sahá až do starověku, kde začal velký vývoj produktů z cukrové třtiny procesem kvašení, a lidé věří, že počátek tohoto procesu pochází ze starověké Indie a Číny. Příkladem je nápoj Brum, produkován malajskými lidmi, který je tisíce let starý. Také Marco Polo narazil na rum, který byl jmenován jako „velmi dobré víno z cukru“, jenž mu byl nabídnut na současném území Íránu. Cukrovou třtinu znali lidé už před téměř 2500 lety, do Evropy se dostala v 7. století díky Arabům. V roce 1494 přivezl cukrovou třtinu Kryštof Kolumbus. Cukr z této rostliny byl považován za velmi luxusní produkt srovnatelný s kaviárem. Ve své době sloužil jako platidlo. Kolem 16. století si otroci na plantážích dopřávali posilňujícího nápoje, jenž byl později označen jako rum. V 17. století rum patřil mezi obvyklou výbavu námořníků a pirátů, kteří jej ředili vodou a postupně tak vznikl námi známý grog. Zajímavostí je také využití rumu jako anestetikum při operacích a také jeho pití na pozvednutí kuráže u vojáků. S oficiální výrobou rumu začala v roce 1862 společnost Bacardi, která se stala nadnárodní kubánskou společností díky výrobě bílého rumu. Jako kolébku rumu tedy můžeme označit karibik, který nám připomíná karibský rum, jenž je velmi oblíbený, ať už v podání značky Malibu, Havana Club nebo míchaných nápojů.

Původ slova „rum“

Původ slova „rum“ je poněkud nejasný. Lingvisté, zkoumající původ a vývoj slov se domnívají, že toto slovo má kořeny z termínů britského slangu. Později se navrhla další možnost, a to, užití poslední slabiky latinského slova pro cukr – saccharum. Podobně je tomu tak odborníky, kteří se domnívají, že rum je odvozen z botanického názvu cukrové třtiny „Sacharum officinarum“ ze které se rum vyrábí. Další variace pochází od ilegálních paličů, jež začali používat slovo „rum“ z anglického slova „rumbellion“, které znamená „velký ruch“, což je velmi podobné domněnce, že „rum“ vznikl díky plantážníkům na Barbadosu, kde se nazývá „Rumbullion“.

Výroba rumu

Základním produktem při výrobě rumu je melasa, vedlejší produkt získaný při rafinaci cukru z cukrové třtiny. Sklizeň cukrové třtiny probíhá velmi rychle a připomíná tak naše známe vinobraní. Suché listy se opálí a poté sklizeň začíná ať už se stroji, nebo tradičním způsobem – manuálně mačetami. Při odseknutí stvolu začíná souboj s časem, jelikož sladká míza se do 24 hodin zkazí. Lisováním rostlin získáme sladkou šťávu a krystalizací vzniká cukr stupně A, B a černá melasa. Opakovaným vařením docílíme husté, tmavé a nahořklé látky, z níž se vyrábí právě rum. Melasa se chladí a dochucuje o kvasničnou kulturu.

Samotná přeměna cukru na alkohol má ovlivnitelné tempo teplotou. Bílé rumy se kvasí okolo 24 hodin a tmavé rumy až 12 dní. Destilací se odděluje alkohol od vody a nežádoucích příměsí destilované látky.

Destilace rumu

Užívají se dvě techniky destilace. První, přerušovaná, kdy je produkce jemnější a obsahuje více aromatických látek a výsledkem je komplexnější chuť. Druhá technika je klasická, kontinuální a její produkt obsahuje vyšší procento alkoholu a méně osobitou podobu.

Na výstupu máme destilát bezbarvého charakteru, barvu získávají zráním v dřevěných sudech nebo přidáním lihovarnického karamelu.

Rozdělení rumu

Rum bychom mohli rozdělit ještě na lehký a těžký, kde lehký je bílý a těžký naopak tmavý. Právě lehké rumy zrají maximálně tři léta nebo skoro vůbec. Těžké rumy zrají minimálně 3 roky a nejvíce 20 let. Říká se, že zrání je ovlivněno také velikostí sudu, čím menší sud, tím větší vliv na chuť a aroma.

Nejlépe by se dal rum rozdělit podle jazyku či bývalých kolonií. Španělsky hovořící země vyrábějí světlé rumy s čistou chutí (Kuba, Portoriko, Venezuela, Kolumbie). Bývalé francouzské kolonie vyrábějí rum z cukrového sirupu, díky čemuž můžeme rozeznat silnější příchuť cukrové třtiny, jsou to (Haity, Marie-Galoute, Martinik a Guadeloupe). Mimo to vznikají speciální druhy rumu jako Cahaca, indonéský Arak, panamský Seco, nebo mexické napodobeniny rumu a rumové likéry. Zde bychom mohli zařadit i český Tuzemák, který se však vyrábí uměle, dochucením zředěného lihu (nejčastěji vyráběného z brambor) rumovou esencí.

Anglicky mluvícím oblastem je tradiční rum tmavý, jenž má sytější chuť a aroma melasy (Bermudy, Belize, Jamajka, Sainst Kitts).

Koktejly z rumu

Asi nejznámějším míchaným nápojem je Cuba Libre (španělsky Svobodná Kuba), který vznikl během španělsko-americké války v Havaně a byl pojmenován podle přípitku vojáků, složením je rum, Coca Cola a limetková šťáva. Další oblíbený je Mojito, jehož vznik se řadí ke konci 19. století. Obsahuje bílý rum, čerstvou limetku nebo citronovou šťávu, několik listů máty, lžíci cukru a sodu. Za zmínku také stojí Piňa Colada, která je oficiálně národním nápojem v Portoriku. Složení je taktéž bílý rum jako u Mojita, ochucení se vytváří z kokosového krému a ananasového džusu.